Navigace
Výběr jazyka
Obsah
LITURGICKÉ ODĚVY – ORNÁTY Z KOSTELA SV. PETRA A PAVLA VE SVOJŠÍNĚ
STÁŘÍ – PŘEVÁŽNĚ Z 19. STOLETÍ
LITURGICKÉ BARVY jsou předepsány pro jednotlivé oděvy podle průběhu církevního roku a bohoslužebných příležitostí. Vyvinuly se ve 12. století jako snaha o symbolické vyjádření a vystižení atmosféry jednotlivých svátků. V 15. století vznikají závazná pravidla pro užívání jednotlivých barev a vykládají jejich symboliku.
BÍLÁ je základní liturgická barva. Barva světla jako obraz Syna Božího, barva radosti a nevinnosti. Používá se při slavnostech Páně, pokud nejsou připomínkou umučení a smrti. Dále patří k svátkům Panny Marie, andělů, panen a vdov a také při pohřbu dětí. Své místo má při slavnostních příležitostech, průvodech, při udělování svátostí kromě pokání.
ČERVENÁ, barva ohně a krve, užívá se o svatodušních svátcích a jiných příležitostech, které připomínají utrpení Páně a smrt mučedníků.
ZELENÁ, barva naděje, připomíná život věčný, mrtvých vstání, používá se ve všední dny a neděle během roku a v liturgickém mezidobí.
FIALOVÁ je barvou smutku mírněného nadějí, je také považována za barvu popela a symbol kajícnosti. Užívá se v adventním a postním čase, při pokání.
RŮŽOVÁ je barva naděje, používá se na 3. neděli adventní a 4. neděli postní.
MODRÁ, barva čistoty a nevinnosti, užívá se při svátcích Panny Marie.
ČERNÁ jako barva smutku a smrti. Užívá se na Velký pátek a v den památky Věrných zesnulých a při pohřbech.
